Naše společnost má mnoho zkušeností také s instalací rekuperačních zařízení, a co že to vlastně ta "rekuperace" je? Definice je jednoduchá: rekuperace je zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu a následné předání tohoto tepla čerstvému chladnému vzduchu, který je tak přiváděn do obytných prostor již předehřátý. Přiváděný venkovní čerstvý vzduch prochází přes rekuperační výměník uvnitř vzduchotechnické jednotky, do kterého z druhé strany vstupuje teplý odpadní vzduch z objektu. Obě vzdušniny jsou od sebe dokonale odděleny soustavou kanálků, aby nedocházelo ke zpětnému průniku pachů z odváděného do přívodního vzduchu. Přes stěny kanálů teplo z odpadního vzduch přechází do přívodního, který je tak předehříván. Rekuperační výměníky dosahují vysokých účinností předání tepla, běžně kolem 90 %.

Odsávanému znečištěnému vzduchu z domu je průchodem přes výměník vzduch/medium odebrána tepelná energie a ochlazený odpadní vzduch je vyfouknut ven. Energie nashromážděná v mediu z výměníku jde do tepelného čerpadla, kde se ještě znásobí. Odsud putuje do výměníku vzduch/medium, kde je předána procházejícímu čistému vzduchu. Čistý vzduch se při průchodu jednotkou zbaví prachových a jiných částic a je dopraven do rozvodu VZT v domě.

Po celé zimní období je čerstvý, ale chladný venkovní vzduch přihříván přes teplo-směnnou plochu výměníku teplem získaným z odpadního vzduchu, čímž dochází k výrazné úspoře energie na vytápění objektu. V letních měsících je tento efekt opačný, pomáhá objekt klimatizovat. Za jednoznačnou výhodu větracích systémů s rekuperací tepla se označuje zvýšení kvality vzduchu v obývaných prostorách. To nelze popřít. Faktem je, že naše domy a byty větráme nedostatečně, a to z různých důvodů. Velmi často jde o snahu neplýtvat teplem nebo omezit obtěžující hluk z ulice, ale může jít i o pouhé opomenutí. 

Každopádně jen málokterá z českých domácností, jež větrají přirozeným způsobem (tedy okny), by vyhověla hygienickým normám. Nucené větrání nejen přivádí dostatek čerstvého vzduchu, ale navíc je tento vzduch filtrovaný, zbavený prachu a případně i dalších alergenů v závislosti na typu použitého. Tento způsob větrání se proto doporučuje zejména pro alergiky a lidi s dechovými potížemi. Někomu to může připadat jako „život ve skleníku“, ale podstatné je, že to funguje.

Kvalitu ovzduší v obytných prostorách významně ovlivňují také problémy se suchým vzduchem v panelových domech nebo naopak s přebytečnou vlhkostí. Vysoká vlhkost se často objevuje v domech a bytech po rekonstrukci, kdy dojde k zateplení fasády, výměně a utěsnění oken. Majitelé starších domů vymění okna za těsnější, ale již si neuvědomují, že je třeba objekt důsledkem vyšší vzduchotěsnosti také více větrat.  Proto se vyplatí rekuperace i ve starších domech, nejen kvůli tepelným úsporám, ale také jako prevence proti plísním a bakteriím. Nejde ovšem zdaleka jen o problém starší zástavby: také v zateplených novostavbách se majitelé potýkají s nadměrnou vlhkostí, kterou je třeba odvětrat.  I tady představuje nucené větrání s rekuperací výhodné řešení, protože reguluje optimální a víceméně stabilní hodnotu vlhkosti vzduchu v celém interiéru. Nutno podotknout, že stejnou schopností jako nejmodernější technologie disponují také přírodní materiály, dřevo, nepálené cihly či hliněné omítky. Budete-li chtít, mohou tyto efekty působit synergicky. 

Výhody a nevýhody rekuperace

+ výrazné omezení tepelných ztrát objektu 
+ provoz každopádně přináší finanční úsporu 
+ zvýšení kvality vzduchu v obytném prostoru 
+ vzduch se filtruje, což prospívá alergikům i astmatikům 
+ udržuje stabilní teplotu i vlhkost vzduchu v interiéru 
+ brání tvorbě plísní a bakterií  

- vyššípořizovací náklady celého systému 
- u starých domů s levným zdrojem vytápění se změna systému finančně nevyplatí 
- úspory za vytápění mírně snižuje technologický servis systému (výměna filtračních textilií, čištění potrubí)