High-Flow systém (HF)

Optimální zisky se dosahují při průtocích 30 až 70 l/hod na m2 plochy kolektorů. Tím dochází ke zvýšení teploty v kolektoru o 8 až 12oC při plném slunečním záření. Průtok je závislý na nastavení regulace a stejně tak čerpadla. Malé zvýšení teploty mají tu výhodu, že je solární systém provozován s dobrou účinností. Aby teplonosné médium dosáhlo vyšší teploty, musí oběhnout systémem vícekrát, tzn. že zásobník je vyhříván jen pomalu, takže dosažení požadované teploty trvá déle. Menší solární soustavy jsou dnes provozovány převážně touto technikou.

Low-Flow systém (LF)

Jsou kolektorové soustavy pracující se značně sníženým průtokem média v solárním okruhu. Při sníženém průtoku se silně zvýší teplota kolektorů a to až o 50oC. Aby se tato výhoda plně využila, náleží LF systému zásobník s nabíjením ve vrstvách. U tohoto systémů se používají trubky s menším průměrem. To vede k menším tepelným ztrátám a cenovým úsporám. Rozdíl oproti HF systému je v hydraulice a v řazení kolektorů. Zatím co u HF systému jsou kolektory řazeny převážně paralelně, u LF systémů jsou řazeny opačně. Díky výrazně menšímu průtoku kapaliny je u velkých kolektorových polí potřebný menší výkon čerpadla než by tomu bylo u systému HF. Aby nedocházelo k tomu že kolektor pracuje při vyšších teplotách s horší účinností, udržujeme teplotu na vstupu do kolektorů tak nízkou, jak je to jenmožné. Velké soustavy jsou dnes téměř bez výjimky dimenzovány pro provoz v LF systému. Při optimálně vyladěných komponentech a zejména dobrém vrstvení tepla v zásobníků, jsou oproti HF systému možné vyšší výnosy až o 20%. Při LF systému se průtok kapaliny pohybuje v rozmezí 8-15 l/m2/hod.

Matched-Flow systém (MF)

Vychází z myšlenky, spojit výhody obou dvou systémů tedy z LF technikou docílit dostatečně vysoké teploty a s HF optimalizované výnosy. Specifický průtok kapaliny leží u dosud realizovaných systémů v mezích 10 – 40 l/m2/hod.

Drain-Back (DB)

Je zajímavou variantou z pohledu konstrukce. V klidovém stavu, když není sluneční záření, dostatečné teplonosné médium vyteče z kolektorů do úměrně velké záchytné nádrže a kolektory zůstanou prázdné. Při dalším naběhnutí čerpadla je kapalina znovu čerpaná do kolektorů. Jako teplonosná kapalina může být použita čistá voda. Systém je velmi bezpečný, protože varu kapaliny lze zamezit vypnutím čerpadla.

Solární systém

Pro samotný ohřev jsou ve skutečnosti potřeba ještě další komponenty /pokud se nejedná o samotížnou soustavu/, které tvoří solární systém. Kompletní solární systémy se nejčastěji skládají z kolektorů, jednoho nebo více oběhových čerpadel, potrubí, ventilů, zabezpečovacích prvků, výměníků, akumulačních zásobníků a automatické regulace, která zabezpečuje optimální výkon solárního systému, chrání ho před poškozením, či úrazem uživatelů. Ne vždy musejí být použity všechny prvky systému. Pokaždé záleží na Vašich specifických požadavcích, dle kterých Vám navrhneme nejoptimálnější variantu řešení.

Pokud je navrhován solární systém pro ohřev bazénu, je ve většině případů vhodné tento systém doplnit o přípravu TUV. Kolektorové pole bývá často tak velké, že ohřát pár litrů vody v zásobníku na TUV nečiní celému systému žádný problém. Tímto rozšířením splníte podmínku pro získání státní dotace a v konečném součtu Vás tedy vyjde celá investice levněji. Toto zařízení Vám bude navíc šetřit výdaje za energii, kterou v současné době ohříváte TUV.